Společnost Jablotron zabývající se zabezpečovacími systémy se rozhodla poznat svého „nepřítele“ opravdu důkladně a tak pro ni společnost Perfect Crowd Research vypracovala průzkum po českých věznicích. Dotazovali se přímo zlodějů, co je odradí od krádeže a naopak, co je impulsem pro vykradení té dané nemovitosti.

Byty ve dne, domy v noci

Z průzkumu vyplývá hned několik překvapivých informací a poukazuje na to, že naše představy o praxi zlodějů mohou být často daleko od pravdy. Například samotná problematika den vs noc. Logika a selský rozum nás může vést k přesvědčení, že zloděj využije temnoty a pod rouškou tmy se přikrade do objektu, aby jej vykradl. Dotazovaní zloději upozorňují ale na to, že záleží na typu objektu. Byty v panelových domech přicházejí na paškál právě většinou ve dne. Spoléhají na lhostejnost sousedů a prázdný byt, kdy jsou majitelé v práci.

Naopak rodinné domy zloději považují za nejlepší pro vykradení právě v noci. Pachatelé spoléhají na skutečnost, že majitelé spí a po práci si domů nosí notebooky, telefony a celkově se tak nachází v nemovitosti více předmětů k ukradení. Také doufají, že majitel nebude na noc zapínat alarm, když je v budově.

Znaky nepřítomnosti jako pozvánka pro zloděje

K impulsivním krádežím dochází překvapivě často. 75% zlodějů uvedlo, že se uchýlili ke krádeži i díky neočekávatelné příležitosti. Zahlédli otevřené okno, klíče v zámku, či položené na zahradním stolku. Častým nedopatřením majitelů jsou klíčky v autě, otevřená ventilace apod. Zkrátka rčení, že příležitost dělá zloděje, platí i zde a zloději často profitují z neopatrnosti majitelů domácností.

Mnoho krádeží ale probíhá i na základě tipů. Zloději si vás mohou vytipovat například v době nepřítomnosti, kdy kontrolují přeplněné poštovní schránky. Překvapivé je i zjištění, že v téměř polovině případů dochází ke krádeži na základě informací od známých.

Zloději ani v moderní době nespoléhají na staromódní praktiky a každý desátý ze zlodějů si někdy vytipoval svou oběť přes Facebook či jiné sociální sítě.

Sousedi a zámek vlastně překážkou nejsou

Jak si průměrný, nebo možná podprůměrný zloděj, poradí se zámkem u dveří, či jak se skrývá před sousedy? Zamčené dveře údajně překážkou nejsou. V průměru se umějí přes běžně používané zámky do dvou minut, a když objekt není elektronicky střežen, mají volné pole působnosti.

Ani sousedé zlodějíčky moc neděsí. Dle dotazovaných pachatelů nejsou lidé ve vedlejším domě překážkou. Málokdo prý reaguje, či si vůbec všímá dění ve vedlejších obydlích a ještě méně často své podezření hlásí z obavy, aby nevypadali hloupě.

Pes může být určitou překážkou, ale není stoprocentní ochranou. Poměrně velká část zlodějů udává, že je pes na pozemku dokáže před vloupáním odradit. Nicméně dodávají, že záleží na velikosti a rase psa. Není také problém se se psem skamarádit, pokud o něm víte dopředu a na vloupačku si donesete dobrůtku.

Jak se bránit?

Zabedněné žaluzie, zámky na dveřích, či ani automobil před domem zloděje neodradí. Pouhé 4% zlodějů se orientují dle tohoto ukazatele. To, že například nevidí na svůj lup potencionální zloděje neodradí, i když si to lidé rádi myslí.

Od vězňů zaznělo hned několik tipů, které je ve většině případů odradí od záměru. Mezi hlavní strašáky patří hlasitý alarm a světlo. Jak už bylo zmíněno, vstup na pozemek si také dvakrát rozmyslí, zahlédnou-li psa, ale to není vždy stoprocentní. Bezpečnostní dveře a bezdrátové alarmy jsou také výbornou volbou. V zásadě jde vypozorovat, že se vyplácí dvojité zabezpečení. Běžné viditelné, které dodá pocit klidu hlavně vám samotným, ale pro odhodlaného zloděje nejsou překážkou. Druhou frontou zabezpečení jsou alarmy. Zloděje nejen často odradí již před samotným aktem, ale zajistí vám ochranu, která je pro dotazované zloděje opravdovým problémem.